Oč se jedná
Cílem cvičení pro ovládání konání je dostat pod lepší kontrolu projevy své vůle. Tedy abychom dokázali jednat konsolidovaně ze svého rozhodnutí, a nikoliv jen na základě nahodilých, zpravidla vnějších, podnětů. V praktickém životě je cvičení cíleno na zvládnutí prokrastinace jakož i nadměrného „konzumu“ toho, co nám předkládá internet a další média. Trénujeme vůli dělat i věci, do kterých se nám nechce, místo nenápadného odsouvání na později třeba tím, že se rádi necháme odvést či svést něčím zábavnějším. Získáváme sílu naplnit svá předsevzetí, a přitom se ukotvujeme na pevnou zem, abychom dokázali reálněji odhadnout své možnosti a nestavěli vzdušné zámky.
Každé ráno se v krátkosti rozhodneme, že během dne v X hodin vykonáme jednoduchou činnost Y. Například: „V 15:41 se prostředníčkem levé ruky dotknu špičky nosu.“ Musí to být činnost, kterou bychom jinak zcela jistě nedělali. Cílem cvičení je, abychom si na naplánovanou činnost v daný čas vzpomněli a vykonali ji.
Než s cvičením začnete, dopřejte si aspoň měsíc času na zvládnutí předchozího cvičení pro ovládání myšlení, jak je popsáno v sekci Postupný rozběh.
Jak na to
Cvičení pro ovládání konání provádíme pravidelně denně, a to po krátké ranní přípravě během dne. Celkem potřebujeme asi 1 minutu času.
Cvičení má dvě části:
- Ranní rozhodnutí, jakou činnost v kolik hodin vykonáme.
- V průběhu dne vykonání dané činnosti ve stanovený čas.
Ranní rozhodnutí je vhodné udělat hned po skončení předchozího „cvičení pro ovládání myšlení“. Bez dlouhého přemýšlení se rozhodneme, jakou činnost vykonáme a v kolik hodin. Svým rozhodnutím si to uložíme za povinnost. Například: „V 9:47 přehodím kapesník z jedné kapsy do druhé.“ Nebo: „V 15:23 se postavím a 3x se zhluboka nadechnu.“ Nebo: „Ve 12:37 nakreslím pravým ukazováčkem do vzduchu osmičku.“ Apod…
Musí to být jedna krátká jednoduchá činnost, kterou bychom za běžných okolností nedělali, a ke které nás nepřimějí okolnosti – tedy z pohledu životního běhu zbytečná činnost. Silou vůle překonáme případný vnitřní odpor a nechuť.
- Vhodné činnosti:
Štípnout se do lýtka, zatahat se za malíček, dvakrát si zmáčknout nos, přendat mobil z jedné do druhé kapsy, rozepnout a zapnout knoflík u límce, …
Tyto činnosti často obměňujeme.
. - Nevhodné činnosti:
Zajít do schránky pro poštu, vynést odpadkový koš, zajít si na záchod, zalít květiny, …
Určený čas by měl být nahodilý včetně minut a neměl by souviset s ničím, co by mi jej mohlo připomenout.
- Vhodné časy:
8:52, 16:23, …
. - Nevhodné časy:
11:00 – dobře se pamatuje, 14:45 – v továrně naproti houká konec směny, …
Naplánovanou činnost a čas si můžeme poznamenat; poznámku uložíme tak, abychom ji neměli trvale na očích.
Postupně si můžeme přidat a naplánovat si dva až tři časy nebo i dvě až tři činnosti denně.
Své ranní rozhodnutí podpoříme tím, že si v hlavě uvědomíme jemný ale rozhodný pocit vnitřního popudu k činnosti. Tento pocit uvedeme do pohybu a necháme jej jako pomyslnou sprchu proudit od hlavy přes čelo a přes hrudník směrem k srdci – svému „středu“:
Během dne jde o to, abychom v daný čas vykonali naplánovanou činnost. Pokud si vzpomeneme dříve, nic neděláme a počkáme na stanovený čas. Pokud daný čas mineme a vzpomeneme si se zpožděním větším než asi půl hodiny, naplánujeme si „opravný termín“ v dalším průběhu dne. Nezřídka se stane, že si vzpomeneme s předstihem, je příliš brzo takže nic neuděláme, počkáme, a pak daný čas mineme. Tyto a další nezdary si nevyčítáme – naopak, jsou dobrým „materiálem“ pro večerní „ohlédnutí za uplynulým dnem“.
Jsou-li k tomu vhodné podmínky, můžeme po vykonání naplánované činnosti znovu rozvést svůj pocit popudu k této činnosti z hlavy přes hrudník do horní části trupu směrem k srdci, jako jsme to udělali na závěr ranního rozhodnutí.
Cvičení pro ovládání konání
(návod „Jak na to“ jako PDF ke stažení)
Rozšiřující informace
Za běžných okolností často konáme, tedy projevujeme svou vůli, na základě nahodile vznikajících vnějších i vnitřních podnětů. Vnitřní podněty zpravidla uspokojují naše potřeby a chtění. Cílem cvičení pro ovládání konání je naučit se, aby se vůle neprojevovala jen podle těchto nahodilých impulsů, ale aby se podřídila našemu vědomému rozhodnutí. Tedy aby sloužila celé naší bytosti. V konečném důsledku tím svou vůli posilujeme.
Posílená vůle je důležitá v mnoha oblastech života. Především nám napomáhá realizovat naše rozhodnutí – pomáhá nám posunout se od „rád/a bych udělal/a“ k „udělám“. Pomáhá nám zvednout se třeba od videí, která se nám jedno za druhým nabízejí a připravují nás o čas. Pomáhá nám ale také, dostat pod kontrolu své vnější projevy – nechtěné pohyby, mrkání, přešlapování apod., a celkově zkonsolidovat své projevy vůči okolnímu světu.