Oč se jedná
Cílem cvičení pro ovládání konání je dostat pod lepší kontrolu projevy své vůle. Tedy abychom dokázali jednat konsolidovaně ze svého rozhodnutí, a nikoliv jen na základě nahodilých, zpravidla vnějších, podnětů. V praktickém životě je cvičení cíleno na zvládnutí prokrastinace jakož i nadměrného „konzumu“ toho, co nám předkládá internet a další média. Trénujeme vůli dělat i věci, do kterých se nám nechce, místo nenápadného odsouvání na později třeba tím, že se rádi necháme odvést či svést něčím zábavnějším. Získáváme sílu naplnit svá předsevzetí, a přitom se ukotvujeme na pevnou zem, abychom dokázali reálněji odhadnout své možnosti a nestavěli vzdušné zámky.
Každé ráno se v krátkosti rozhodneme, že během dne v X hodin vykonáme jednoduchou činnost Y. Například: „V 15:41 se prostředníčkem levé ruky dotknu špičky nosu.“ Musí to být činnost, kterou bychom jinak zcela jistě nedělali. Cílem cvičení je, abychom si na naplánovanou činnost v daný čas vzpomněli a vykonali ji.
Než s cvičením začnete, dopřejte si aspoň měsíc času na zvládnutí předchozího cvičení pro ovládání myšlení, jak je popsáno v sekci Postupný rozběh.
Cvičení pro ovládání konání provádíme pravidelně denně, a to po krátké ranní přípravě během dne. Celkem potřebujeme asi 1 minutu času.
Cvičení má dvě části:
- Ranní rozhodnutí, jakou činnost v kolik hodin vykonáme.
- V průběhu dne vykonání dané činnosti ve stanovený čas.
Ranní rozhodnutí je vhodné udělat hned po skončení předchozího „cvičení pro ovládání myšlení“. Bez dlouhého přemýšlení se rozhodneme, jakou činnost vykonáme a v kolik hodin. Svým rozhodnutím si to uložíme za povinnost. Například: „V 9:47 přehodím kapesník z jedné kapsy do druhé.“ Nebo: „V 15:23 se postavím a 3x se zhluboka nadechnu.“ Nebo: „Ve 12:37 nakreslím pravým ukazováčkem do vzduchu osmičku.“ Apod…
Musí to být jedna krátká jednoduchá činnost, kterou bychom za běžných okolností nedělali, a ke které nás nepřimějí okolnosti – tedy z pohledu životního běhu zbytečná činnost. Silou vůle překonáme případný vnitřní odpor a nechuť.
- Vhodné činnosti:
Štípnout se do lýtka, zatahat se za malíček, dvakrát si zmáčknout nos, přendat mobil z jedné do druhé kapsy, rozepnout a zapnout knoflík u límce, …
Tyto činnosti často obměňujeme.
. - Nevhodné činnosti:
Zajít do schránky pro poštu, vynést odpadkový koš, zajít si na záchod, zalít květiny, …
Určený čas by měl být nahodilý včetně minut a neměl by souviset s ničím, co by mi jej mohlo připomenout.
- Vhodné časy:
8:52, 16:23, …
. - Nevhodné časy:
11:00 – dobře se pamatuje, 14:45 – v továrně naproti houká konec směny, …
Naplánovanou činnost a čas si můžeme poznamenat; poznámku uložíme tak, abychom ji neměli trvale na očích.
Postupně si můžeme přidat a naplánovat si dva až tři časy nebo i dvě až tři činnosti denně.
Své ranní rozhodnutí podpoříme tím, že si v hlavě uvědomíme jemný ale rozhodný pocit vnitřního popudu k činnosti. Tento pocit uvedeme do pohybu a necháme jej jako pomyslnou sprchu proudit od hlavy přes čelo a přes hrudník směrem k srdci – svému „středu“:
Během dne jde o to, abychom v daný čas vykonali naplánovanou činnost. Pokud si vzpomeneme dříve, nic neděláme a počkáme na stanovený čas. Pokud daný čas mineme a vzpomeneme si se zpožděním větším než asi půl hodiny, naplánujeme si „opravný termín“ v dalším průběhu dne. Nezřídka se stane, že si vzpomeneme s předstihem, je příliš brzo takže nic neuděláme, počkáme, a pak daný čas mineme. Tyto a další nezdary si nevyčítáme – naopak, jsou dobrým „materiálem“ pro večerní „ohlédnutí za uplynulým dnem“.
Jsou-li k tomu vhodné podmínky, můžeme po vykonání naplánované činnosti znovu rozvést svůj pocit popudu k této činnosti z hlavy přes hrudník do horní části trupu směrem k srdci, jako jsme to udělali na závěr ranního rozhodnutí.
Rozšiřující informace
Za běžných okolností často konáme, tedy projevujeme svou vůli, na základě nahodile vznikajících vnějších i vnitřních podnětů. Vnitřní podněty zpravidla uspokojují naše potřeby a chtění. Cílem cvičení pro ovládání konání je naučit se, aby se vůle neprojevovala jen podle těchto nahodilých impulsů, ale aby se podřídila našemu vědomému rozhodnutí. Tedy aby sloužila celé naší bytosti. V konečném důsledku tím svou vůli posilujeme.
Posílená vůle je důležitá v mnoha oblastech života. Především nám napomáhá realizovat naše rozhodnutí – pomáhá nám posunout se od „rád/a bych udělal/a“ k „udělám“. Pomáhá nám zvednout se třeba od videí, která se nám jedno za druhým nabízejí a připravují nás o čas. Pomáhá nám ale také, dostat pod kontrolu své vnější projevy – nechtěné pohyby, mrkání, přešlapování apod., a celkově zkonsolidovat své projevy vůči okolnímu světu.